Rozšíření a lokality

Hořeček český (Gentianella praecox subsp. bohemica) je endemitem Českého masivu a subendemitem České republiky. Historicky i aktuálně je centrem jeho rozšíření ve střední Evropě právě území České republiky. Jeho rozšíření dále zahrnuje německou část Šumavy, severní část Rakouska a jižní část Polska. V České republice je známo 73 lokalit, na kterých se hořeček český vyskytl alespoň jedenkrát v letech 2000 až 2013, přičemž na většině z nich přežívá již jen několik málo jedinců.

Onšovice, PP Háje (1 z nejlepších lokalit hořečku, Šumava)

G. praecox subsp. bohemica se v současné době vyskytuje zejména na stávajících či nedávno opuštěných pastvinách a na pravidelně obhospodařovaných loukách v pěti oblastech ČR. Nejvíce lokalit se dosud zachovalo na Šumavě a v Šumavsko-novohradském podhůří (1. oblast). Další lokality jsou v oblasti Českomoravské vrchoviny (2. oblast). Dvě se nacházejí v Drahanské vrchovině (3. oblast). V severovýchodních Čechách (4. oblast) se čtyři recentní lokality nacházejí v Orlickém podhůří a na Broumovsku a dvě lokality leží v Krkonoších. Jediná izolovaná, avšak bohatá, lokalita zůstala na Táborsku (5. oblast).

Celkový historický rozsah areálu pravděpodobně zhruba odpovídá dnešnímu, výrazně se však snížil počet lokalit a velikost populací. Úbytek lokalit i jejich rozlohy ve 20. století souvisí především se změnami v obhospodařování krajiny (obzvláště ustoupení od kosení a pasení, eutrofizace, zarůstání a zalesňování stanovišť), čímž se zhoršují celkové podmínky pro přežívání a rozmnožování druhu. Historicky je na území ČR věrohodně doloženo více než 650 lokalit, ovšem skutečný počet lokalit druhu v minulosti musel být mnohem vyšší.